Cesta začíná
... aneb jak přežít 36 hodin v autobuse
Odesláno: | Napsal(a): Anča | Místo: Dıyarbakir

Náš autobus během přestávky kdesi v Maďarsku

Přestože jsme podobnou zkušenost měli už z loňska, obávali jsme se dlouhé cesty autobusem do Istanbulu, respektive do Sofıe, a pak až do Istanbulu. Zvolili jsme tentokrát společnost Eurotours a to se ukázalo jako správná volba. Oba řidičové byli moc příjemní, i když té jejich bulharštině občas rozumět je ořech i pro Čecha:-)
Tak tedy, na Florenc jsme si to přihasili někdy před 8, hned jsme byli odbaveni a sebrány nám pasy a jízdenky. Před půl 9 jsme se pak naložili do autobusu - dopředu Češi a "slušnější" Bulhaři, v zadní části pak takoví ti chlapíci, co si vezou tašky cigaret a chlastu:-) Celá cesta by se pak dala shrnout do několika bodů:

- cestu jsme většinou prospali nebo projedli, dokud bylo co jíst

- stavěli jsme přimeřeně a až na jednu benzínku byli záchody bezplatné

- skoro celou cestu nám pouštěli video - v originálním jazyce s bulharskými titulky:-) Na Supernahradnika ale koukali téměř všichni, nebylo ani moc potřeba tomu rozumět

- přestup v Sofii taky naprosto v pohodě, možná i proto, že už jsme prostě věděli, jak to chodí. Přijeli jsme tam v dost velkém předstihu, a tak jsme se radovali, že stihneme dřívější autobus do Istanbulu a tím pádem možná i už nedělní vlak do Malatye. Do Istanbulu jsme ale bohužel přijeli naopak se zpožděním, díky naprosto nesmyslné kontrole na turecké hranici, viz níže

- hranice byly úplně v pohodě, nikde jsme ani zvlášť nečekali, s vyjímkou - jak jinak - tureckých. Tam jsou všichni postižení kontrolami, jenom ty bulharské jsou tam 3 za sebou a po všech razítkách následuje nezbytná kontrola autobusu. Tentokrát jsme hranici projížděli v poledne, venku šílený vedro, ze skvěle klimatizovaného autobusu jsme radši ani nevylejzali. Asi hodinu jsme čekali jenom na místo u kontrolního parkoviště, pak jsme všechno vyložili a další půlhodinu čekali až nám to přijde někdo zkontrolovat. Přišel takovej civil chlapík, s každym prohodil kam a proč jede, Bulharům okouk tašky a konečne se mohlo jet dál

- během cesty jsme se seznámili se dvěma kluky, Honzou a Pepou, kteří měli namířeno přes Istanbul a Trabzon do Gruzie a Arménie. Celé dění po příjezdu se nakonec vyvrbilo tak, že jsme jim udělali takové samozvané průvodce po městě a společně jsme se ubytovali v jednom z ho(s)telů pod Modrou mešitou

O tom, jak to vypadalo v Istanbulu ale až příště:-)



Přílohy:

K tomuto článku nebyla přiložena žádná příloha


Tento článek byl celkem zobrazen: 3269x.
Počet komentářů: 0   vypsat vše | napsat nový
K prohlížení těchto stránek je doporučeno použít inteligentní prohlížeče, tedy Firefox, Mozzilu, či Operu
© 2007 glumik | optimalizováno pro rozlišení 800x600 a vyšší | stránky respektují standard css2 | Naposledy aktualizováno: 23.08.07 00:18:16